Haf haf .... zase já 
. Chci se s váma podělit o krásně strávený víkend u vody v jakési nafouklé boudě. Vyrazili jsme v pátek před večeří, vím to proto, protože jsem napapat dostala pěkně pozdě. Po příjezdu na místo jsme se přivítali se všema, co tam už byli pár dní před náma. Ono totiž, celkem nás tam bylo asi tak 20 kousků. Obr smečka, co?! Pomalu jsem si zvykala na novou smečku i na to, že se občas někdo choval divně, nějak moc veselej, vtěrnej a divně jim občas páchlo z tlamičky 
.Najednou se otočím a naše bouda už stojí postavená a panička cosi blekotá : "Tady budeš spinkat, tak né, že se nacpeš někam jinam!" 
No samozřejmě jsem spinkala kde jsem chtěla. Dny utíkaly celkem rychle, byli jsme neustále v nějakém poklusu, hrály hry, honili se, vyrazili na výlety ....a taky jsem musela absolvovat stezku odvahy .... brr fuj, to jsem se bála
. Jednoho dne jsme potkaly pejska, byl divný, holé tělo, vlásky měl pouze na hlavičce, ocásku a tlapkách. Taky byl děsně tlustej, tak jako panička 
.
Bylo to moc fajn, krásný víkend v džungli. Moc lidiček, spoustu dobrůtek, drbáníčko, hlazení, mazlení, to bylo na tom všem moc fajn. Vždycky se našla nějaká ta volná ruka co mě chtěla pohladit 
. Ale nejlepší bylo, když panička řekla: "Dneska jedeme domů!" Byla jsem štěstím bez sebe. Mám totiž nejraději, když mám svoji smečku pěkně pohromadě na svém místečku. Potom, co jsme dorazili domů, šla jsem .... to není to správné slovo ... letěla jsem hledat zbytek smečky. A ejhle, nikdo nikde! Ale co by dup, najdnou se zde zjevili a já je mohla láskou sežrat 
. Přivítali jsme se a já byla neskonale šťastná. Jsme zvědavá, co zase panička vymyslí na tento víkend, jsem totiž zaslechla cosi o pštrosech, tak kdoví kam pojedem . Ale nebojte, já zase něco napíšu ... tak pac a pusu ... pa pa. Jo a samozřejmě jsem nezapoměla něco málo nafotit, tak hoďte očko sem ... tady jsem
